Dirigent František Jílek

jilek-zivot1

František Jílek se narodil v Brně v rodině, v níž byly zřejmé hudební geny. Sestra Anna studovala konzervatoř a její mladší bratr František si přehrával na klavír všechny její noty. Také improvizoval a tato schopnost jej přivedla ve 14 letech do brněnských kin, kde klavírní improvizací podkresloval němé filmy. Tak si vydělával i na studia. Na brněnské konzervatoři vystudoval hned tři obory, hru na klavír, dirigování a skladbu a ve studiu skladby pak pokračoval i na mistrovské škole v Praze u Vítězslava Nováka.

Studium ukončil v roce 1939 a nastoupil na místo dirigenta opery v Ostravě. Seznámil se tam se základním operním repertoárem, ale už tehdy se rýsovaly jeho mimořádné předpoklady pro interpretaci hudby dvacátého století, takže jej šéf opery Jaroslav Vogel pověřil nastudováním československé premiéry opery Bohuslava Martinů Veselohra na mostě, která se uskutečnila v roce 1948. Po úspěšném konkurzním představení získal v tomtéž roce místo dirigenta opery v Brně. Jako první nastudoval Fibichovu operu Šárka a po ní následovaly mnohé další inscenace ponejvíce českého nebo slovanského repertoáru.

V roce 1952 se František Jílek stal šéfem opery Státního divadla v Brně. Na místo dramaturga a dirigenta nastoupil v té době Václav Nosek a spolupráce těchto dvou umělců znamenala počátek jedné z nejvýznamnějších etap v dějinách brněnské opery. Nosek byly iniciátorem dramaturgické linie Janáček – Martinů – Prokofjev a Jílek ji plně podporoval a umocňoval svým skvělým hudebním nastudováním. Výsledkem byly tak výjimečné inscenace, jako československá premiéra Řeckých pašijí Bohuslava Martinů a Ohnivého anděla Sergeje Prokofjeva, inscenace Katěriny Izmajlovové Dmitrije Šostakoviče i původních premiér současných českých skladatelů.

jilek-zivot2

Nejpodstatnějším přínosem Františka Jílka však byla interpretace děl Leoše Janáčka. Jílek byl iniciátorem a hlavním interpretem prvního významného janáčkovského festivalu, který se uskutečnil v roce 1958 v Brně a na jehož programu byla mimo jiné původní premiéra Janáčkovy čtvrté opery Osud pod Jílkovou taktovkou. František Jílek prováděl Janáčkova díla vždy na základě důkladného studia pramenného materiálu v Janáčkově archivu Moravského zemského muzea. Jeho Janáček byl tedy vždy autentický a přesvědčoval precizností, logičností a výsostnou dramatičností.

Jako šéf opery působil František Jílek v brněnském divadle plných třicet let. Nastudoval přes padesát titulů a v čele svého souboru vyjel dvaadvacetkrát za hranice reprezentovat českou operní tvorbu, nejčastěji s díly Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka. Když mu bylo pětašedesát let, ukončil svoji činnost v divadle a přijal nabízené místo šéfdirigenta Státní filharmonie Brno. Během pětiletí své činnosti v této funkci se mu podařilo přivést i toto těleso na jeden z vrcholů jeho dosavadní existence. Umění Františka Jílka mělo možnost poznat a ocenit i obecenstvo v mnoha státech Evropy i zámoří.

Poslední koncert s brněnskou filharmonií dirigoval František Jílek v dubnu 1990 a pak ještě s tímtéž orchestrem dokončil nahrávání kompletu Janáčkova orchestrálního díla pro Supraphon.

jilek-zivot3